|
Auta od firmy Ferrari | |
. Ferrari 125
Ferrari 125 je vůzFormule 1z počátku 50. let20. století. Model 125 z roku1948je prvním čistokrevným monopostemFormule 1značky Ferrari. Automobil byl vybaven přeplňovaným, 1,5litrovým, dvanácti válcovým vidlicovýmmotoremsúhlemrozevření 60°. Palivový systém byl obsluhován třícestnýmkarburatoremWeber 40DOC3(r.1948) a Weber 50WCF(r.1949). Kompresní poměr byl 6.5:1.Převodovkabyla pěti stupňová nesynchronizovaná. Všechna kola byla vybavena bubnovýmibrzdami. Vůz vážil sedm setkilogramůa a při sedmi tisících otáčkách zaminutuměl výkon 172 kW, s omezenou možností dosáhnout až 10000 otáček. V roce1949Lampredi vybavil motor dvojitýmkompresorema zvýšil výkon na 209 kW. Lampredi také inovoval převodovku, která byla montována společně sdiferenciálema měla jen 4 rychlosti. Ferrari 125 je jediným vozem, v historii této značky, který použil 12 válcový motor vybavený objemovým kompresorem.
Z celkového pohledu nebyl tento motor schopen plně využít svoji sílu a většinově se mu nedařilo konkurovat vozůmAlfa Romeo 158aMaserati 4CLT. Svůj debut v kategorii formule 1 si odbyl5. září1948na okruhu Valentino v blízkostiTurína. Ze třech vozů přihlášených do závodu, se do cíle dostal pouze vůz řízenýRaymondem Sommerem, který dojel na třetím místě (Princ BiraaNino Farinaze závodu odstoupili). První zkušenosti však tento vůz zbíral o rok dříve ve formuli 2, když s ním startovalFranco Cortesea legendárníTazio Nuvolari. Prvního vítězství se vůz dočkal již v roce 1948, Raymond Sommer zvítězil v závodě formule 2 na okruhu nedalekoFlorencie. V kategorii vozů Formule 1 zvítězil o měsic později, to ho ovšem pilotoval Giuseppe Farina na okruhu Garda.V mistrovství světa se objevil v několika barevných variantách.ItalovéAlberto Ascari,Luigi VilloresiaGiovanni Braccopoužívali tradiční italskou rudou barvu, FrancouzRaymond Sommerjezdil v modré variantě a AngličanPeter Whiteheadv typické British Green Racing.
Ferrari California
Ferrari California je zatím nejnovější model automobilky Ferrari, který byl představen na autosalonu v Paříži v říjnu 2008. Vyrábí se ve verzích kupé-kabrio. Jeho motor je vidlicový osmiválec o objemu 4,3 litru, díky čemuž dosahuje maximální rychlosti 310 km/h a zrychlení z nuly na 100 km/h za 4,2 sekundy. Při výrobě byla snaha o snížení emisí výfukových zplodin, které byly sníženy na 305 g/km CO2.
Ferrari 156/85
Ferrari 156/85 byl vůz Formule 1 postavený stájí Scuderia Ferrari pro ročník 1985. Michele Alboreto s ním v tomto roce získal celkové druhé místo. Řídili jej i René Arnoux a Stefan Johansson.  Ferrari 156/85
-
Model: Ferrari 156/85
-
Rok výroby: 1985
-
Země původu: Itálie
-
Konstruktér: Harvey Postlethwaite Jean-Claude Migeot
-
Debut v F1: Grand Prix Brazílie 1985
Popis Ferrari vstupuje do roku 1985 se zcela novým typem jenž nahradil stárnoucí Ferrari 126C. Po rozporech uvnitř týmu odešel dlouholetý šéfkonstruktér Mauro Forghieri. Nový vůz byl novým dílem přeorganizovaného týmu pod vedením Piera Lardiho. Motor zůstal z typu 126 se dvěma turbodmychadly, které byly přemístěny na bok motoru. Převodovka je také z dílny Ferrari a rozvodovku ZF. Všechna kola nezávisle zavěšena. Ferrari 156 v roce 1985 byl největším konkurentem a prakticky jediným soupeřem McLarenum. Michele Alboreto bojoval s Alainem Prostem o titul mistra světa. Technická data Motor: Ferrari 126C 031 V6 120° Turbo Objem: 1496 cc Vstřikování Magneti Marelli Palivový systém Marelli/Weber Palivo Agip Výkon: 789 kW/11000 otáček Převodovka: Ferrari T 635 5 stupňová. Pneumatiky: Goodyear Brzdy Brembo Hmotnost 558 kg Piloti Michele Alboreto - 53 bodů / 2. místo Rene Arnoux - 3 body / 17. místo Stefan Johansson – 26 bodů / 7. místo
 Testa Rossa
Ferrari Testa Rossa byl závodní vůz automobilky Ferrari. Automobil poháněl dvanáctiválec od Aurelia Lampredi. ten byl umístěn vpředu. V letech 1958, 1960, 1961 a 1962 vyhrály tyto vozy závod 24 hodin Le Mans. Název Testa Rossa byl použit kvůli červené hlavě válců.
Ferrari 275 GBT
Ferrari 275 GTB
Ferrari 275 GTB/4 1967
Ferrari 275 GTB se vyrábělo od roku 1964 do roku 1968 v celkovém počtu 480 vozů. Jeho nástupcem se stal model Daytona.
Modelem 275 GTB dosáhly silniční automobily značky Ferrari dokonalosti. Vůz dostal nové důmyslné odpružení jako reakci na poptávku automobilů, se kterými je možné jezdit rychle a zároveň pohodlně. Design vozu navrhoval Ferrariho častý spolupracovník Pininfarina. Ten se nechal inspirovat modelem 250 GT. Pod kapotou se ukrýval vidlicový dvanáctiválec (3,3 l). Výkon jeho základní verze 1xOHC činil 280 koní. Označení 275 v názvu vozu představuje objem jednoho válce v krychlových centimetrech. Od roku 1968 se vyráběla druhá řada s označením 275 GTB/4 se čtyřmi vačkovými hřídelem, šesti karburátory a mazáním se suchou klikovou skříní. Výkon se zvýšil na 300 koní. Také maximální rychlost se zvýšila na 265 km/h. Tyto modely se lišily především delší přídí. Pro americký trh existoval model GTS s otevřenou střechou, která se od té původní lišila hlavně předními světlomety. Návrh opět udělal Pininfarina. Kromě těchto modelů vznikly mnohem vzácnější typi s označením Nart Spider, kterých bylo vyrobeno poze 9 kusů a model GTB/C s lehkou hliníkovou karoserií určenou pro závody, kterého se vyrobilo 12 exemplářů.
- Motor: vidlicový dvanáctiválec
- Výkon: 280-300 koní
- Max. rychlost: 240-265 km/h
- Objem: 3286 cm3
- Převodovka: 5stupňová mechanická
- Počet vyr. vozů: 200 (GTB), 280 (GTB/4)
Ferrari Daytona
Ferrari Daytona, celým jménem Ferrari 356 GT/4 Daytona se poprvé objevila v roce 1968 na autosalonu v Paříži. Model dostal název podle slavného Floridského okruhu v Daytoně. Na tomto okruhu totiž získávaly vozy Ferrari četná vítězství. Vůz se vyráběl do roku 1973 v počtu 1426 vyrobených vozů. Daytona nahradila typ 275GTB/4 a jejím nástupcem byl model Boxer. Design vozidla navrhla slavná firma Pininfarina. Zpočátku nebyl vůz příliš úspěšný, protože měl motor uložený vpředu, jako tomu bylo u jiných vozů třídy GT, ale Daytona měla konkurovat vozu Lamborghini Miura, která měla motor uložený uprostřed. To ovšem neznamenalo, že by byla Daytona mechanicky zastaralá. Pohon obstarával vidlicový dvanáctiválec s výkonem lehce přes 350 koní. Díky tomu automobil akceleroval z 0 na 100 km/h za 5,4 sekundy. Maximální rychlost byla 280 km/h, což bylo o málo více než u konkurenční Miury. Číslo 356 v názvu znamenal objem jednoho válce v krychlových centimetrech a číslo čtyři za lomítkem počet vačkových hřídelí. Vůz mohl při couvání dosáhnout rychlosti až 110 km/h! Není divu, že mu po řadu let patřil titul nejrychlejšího silničního vozu světa. První vozidla měla přední reflektory zapuštěná pod krytem z plexiskla. Avšak větší část produkce měla výklopná světla. Oblíbeným provedením se stal kabriolet Spider, kterého se prodalo přesně 165, hlavně do Spojených států.
Ferrari Daytona s výklopnými světlomety
Ferrari Enzo
Tento článek pojednává o automobilu. O zakladateli firmy Ferrari pojednává článek Enzo Ferrari.
| Ferrari Enzo Ferrari |
|
|
| Enzo Ferrari |
| Výrobce |
Ferrari |
| Koncern |
Fiat Group |
| Produkce (od-do) |
2003 — 2004 |
| Předchozí typ |
Ferrari F50 |
| Délka (mm) |
4702 mm |
| Šířka (mm) |
2035 mm |
| Výška (mm) |
1147 mm |
| Designer |
Pininfarina |
| Příbuzné vozy |
Maserati MC12
Ferrari FXX |
Ferrari Enzo Ferrari je sportovní auto s motorem V10 pojmenované po zakladateli firmy (Enzo Ferrari). V současné době je jedním z nejvýkonnějších aut na světě.
Bylo postavené v roce 2003 s pomocí technologií z Formule 1, jako třeba použití uhlíkového vlákna.
Ferrari Sigma
Ferrari Sigma Kategorie Formule 1 Konstruktér  Ferrari Designer Pininfarina Technická specifikace Šasi Hliníková karosérie na podvozku vozu F1 312 Motor Ferrari255C 3 l V12 atmosférický, vzadu, podélně uložený Převodovka Ferrari, 5 stupňů + 1 zpátečka, Palivo Shell Pneumatiky Firestone Výsledky v sezóně Tým Scuderia Ferrari Jezdci Paul Frère Debut Vůz nikdy nezávodil Závody Vítězství Pole Nej.k 0 0 0 0 Pohár konstruktérů Mistr světa
Ferrari Sigma nebo také Pininfarina Sigma Grand Prix je prototypem bezpečného vozu formule 1 týmu Scuderia Ferrari, který měl premiéru v roce 1969.
Popis
V 60. letech se vývoj formule 1 soustředil především na zvyšování výkonu motoru a zlepšovaní jízdních vlastností vozu, bezpečnost pilota byla druhořadou záležitostí. To vše vedlo k mnoha nehodám, které končili tragicky. V roce 1966 byl dán podnět k založení asociace za bezpečnější formule a v roce 1968 byl vytvořen program z popudu Scuderia Ferrari a karosářské společnosti Pininfarina, kteří ve spolupráci s vědci a odborníky ohledně bezpečnosti vozu založili projekt Sigma.
V projektu byli použity všechny dostupné komponenty tehdejší formule 1, pohonnou jednotkou byl vidlicový 12 válcový motor Ferrari 255C o objemu 3000 cc a výkonu 400 koňských sil. Inovací byla strana struktury karosérie, která poskytovala bezpečnostní deformační zóny jak při čelním nárazu tak nárazu z boku. Dalším bezpečnostním prvkem byl teleskopický sloupek řízení, který zamezoval poranění hrudníku pilota, dále vícevrstvé palivové nádrže, integrovaný hasící systém a speciální blatníky za zadními koly, které měli zabránit najetí na zadní kola vozu. Prostor pilota byl vybaven šesti bodovým bezpečnostním pásem, který poutal nejen tělo pilota, ale i jeho přilbu. (tak jako dnes systém HANS)
Technická data
- Délka:
- Šířka:
- Výška:
- Váha: 590 Kg
- Rozchod kol vpředu: 1550
- Rozchod kol vzadu: 1561
- Rozvor: 2400
- Převodovka: Ferrari 609 L 5
- Brzdy: Girling
- Motor: tipo 255C
- V12 60°
- Objem: 2.989 cm³
- Výkon: 436cv/11400 otáček
- Zdvih: 77 mm
- Vrtání: 53.5 mm
- Ventily: 4 na válec
- Mazivo: Shell
- Palivo: Shell
- Váha: > 95 kg
- Zapalování: Marelli Dinoplex
- Vstřikování Magneti Marelli
- Palivový systém Lucas f.i.
- Pneumatiky: Firestone
Ferrari Dino
Dino byl slavný sportovní automobil italské automobilky Ferrari. Označení Ferrari chybělo, protože vůz byl pojmenován podle syna zakladatele automobilky Enza Ferrariho Dina, který tragicky zahynul.
Dino 206
Vyráběl se v letech 1966 až 1969. Celkem bylo vyrobeno 150 vozů. Motor V6 1987 ccm byl umístěn příčně před zadní nápravou. Výkon byl 132,4 kW.
Dino 246 GT
Byl vyráběn v letech 1969 až 1974. Bylo vyrobeno 2609 kusů. Pro oba modely 246 byl použit agregát o objemu 2418 ccm.
Dino 246 GTS
Výroba probíhala v letech 1972 až 1974. Bylo vyrobeno 1274 kusů. Automobilměl otevřenou karoserii a střechu typu Targa.
|
|
|
