Auta
auta firmy škoda | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Škoda SuperbŠkoda Superb je sedan vyšší střední třídy z produkce automobilky Škoda Auto. Byl představen na Ženevském autosalonu v roce 2001 pod názvem Škoda Montreux. V roce 2002 byl (opět v Ženevě) představen koncept Škoda Tudor [1] – sportovní kupé, které ze Superbu vychází.
HistorieOznačení Superb (anglicky skvělý, vynikající, jedinečný, znamenitý) navazuje na tradici předválečné výroby luxusních automobilů.
Několik historických vozů Škoda Superb je k vidění ve Škoda Auto Muzeu [2].
VýrobaVyrábí se ve výrobním závodě Kvasiny. Vůz je postaven na podvozkové platformě B5, kterou má společnou například s vozem Volkswagen Passat, oproti němu má o 10 cm delší rozvor. Od zahájení prodeje bylo zákazníkům dodáno 95 211 vozů (k 30. červnu 2006). Hranice 100 000 vyrobených vozů byla překročena 17. srpna 2006 [3]. Očekává se, že v roce 2009 bude představen a zahájen prodej nástupce.
Výbavy
MotoryZážehové
Vznětové
Škoda FeliciaŠkoda Felicia je osobní automobil, který v letech 1994 – 2001 vyráběla automobilka Škoda Auto. Jednalo se o první model na kterém se výrazně projevilo začlenění automobilky do koncernu Volkswagen, mimo jiné použitím koncernové podvozkové platformy A02 a zavedením výrobních specifikací, definovaných bázovým modelem a systémem indexů mimořádných výbav. Koncepčně vůz vycházel z předchozího modelu Škoda Favorit, jeho design byl však pokročilejší, vůz byl osazován různými typy motorů a byl výrazně spolehlivější. Oproti modelu Favorit byly zavedeny do vybraných verzí některé nové prvky jako ABS, posilovač řízení aj. Jméno Felicia továrna převzala od předchozího sportovního modelu Felicia vyráběného v 60. letech 20. století ve verzích s pevnou nebo skládací střechou. Vozy se vyráběly také ve verzích Combi a Pickup, varianty byly dle vybavení označovány zkratkami LX, LXi, GLX, GLXi, přičemž písmeno „i“ označovalo motor bez karburátoru, vybavený přímým vstřikováním paliva. V závodě Vrchlabí byla vyráběna i verze pro volný čas s označením výrobní specifikace Fun. Také existuje luxusní specifikace Laurin & Klement, první model značky Škoda sériově osazovaný airbagy. Motory
Škoda Fabia
Nový vůz Škoda Fabia byl oficiálně představen na 58. autosalonu ve Frankfurtu 14. září 1999. Nenahradil žádný z dosavadních modelů automobilky, ale rozšířil její modelovou nabídku. Od prvního pohledu bylo zřejmé, že si získá sympatie atraktivním designem, poměrem ceny k užitné hodnotě a vysokou úrovní aktivní i pasivní bezpečnosti. Zkoušky ukázaly, že ve své třídě patří k tomu nejlepšímu, co trh nabízí. Na českém trhu se Fabia objevila 4. prosince 1999. Vůz je v mnoha ohledech pokrokový, brzy se stal oblíbeným vozem doma i v zahraničí. V roce 2000 se představila karosářská verze Combi a v roce 2001 varianta Sedan. V létě 2004 se začala prodávat také sportovní varianta RS. Od 9. srpna 2004 se vyrábí modernizované provedení (facelift), na první pohled rozpoznatelné podle nového předního nárazníku s kulatými mlhovkami, na zadních lampách se objevilo pověstné C, na zadních sedadlech přibyla třetí opěrka hlavy, nový volant z druhé generace Octavie, nové potahové látky a jiné drobnosti. Výroba hatchbacku byla ukončena 13. dubna 2007. Světová premiéra Fabie druhé generace se uskutečnila 6. března 2007 na Ženevském autosalonu.
Karosářské verze
Výbavy
Motory
Škoda Yeti
Škoda Yeti je plánovaný model automobilu, který se bude vyrábět ve výrobním závodě ve Kvasinách patrně od roku 2009. Studii tohoto vozu představila roku 2005 společnost Škoda Auto na ženevském autosalonu. Koncept tohoto automobilu byl představen ve dvou variantách – Yeti (modré SUV) a Yeti II (oranžový kabriolet s kombinací pevné a plátěné střechy, představen v roce 2005 na autosalonu ve Frankfurtu). Zajímavostí je, že designeři při výrobě modrého konceptu zapomněli na vnitřní zpětné zrcátko.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rozměry | |
|---|---|
| Délka | 4 160 mm |
| Šířka | 1 620 mm |
| Výška | 1 425 mm |
| Rozvor | 2 450 mm |
| Rozchod přední nápravy | 1 420 mm |
| Rozchod zadní nápravy | 1 380 mm |
| Hmotnosti | |
| Celková hmotnost | 1 370 kg |
| Hmotnost prázdného vozidla | 920 - 930 kg |
| Maximální zatížení přední nápravy | 690 kg |
| Maximální zatížení zadní nápravy | 760 kg |
Škoda Roomster
| Škoda Roomster | |
|---|---|
|
|
| Škoda Roomster | |
| Výrobce | Škoda Auto |
| Koncern | VW |
| Produkce (od-do) | 2006 - dosud |
| Výroba (státy) | Česko |
| Třída | malý rodinný vůz, MPV |
| Počet dveří | 5-dvéřový |
| Motor(y) | 1.2 12V (51kW), 1.4 16V (66kW), 1.6 16V (77kW), 1.4 TDI (51kW), 1.4 TDI (59kW), 1.9 TDI (77kW) |
| Převodovka | manuální pětistupňová |
| Rozvor (mm) | 2617 |
| Délka (mm) | 4205 |
| Šířka (mm) | 1684 |
| Výška (mm) | 1607 |
| Hmotnost (kg) | 1175 |
| Zavazadlový prostor (l) | 450/1555 |
| Objem nádrže (l) | 55 |
| Designer | Thomas Ingenlath |
Škoda Roomster je modelem z produkce firmy Škoda Auto. Jedná se o kompaktní rodinný vůz, někdy také označovaný jako MPV. Na českém trhu se vůz začal prodávat 1. června2006.
Sériový model Škoda Roomster, který byl představen v březnu 2006 na Ženevském autosalonu vychází ze stejnojmenné studie, která byla představena na podzim 2003 na frankfurtském autosalonu (IAA).
V případě Roomsteru Škoda Auto upustila od platformové koncepce, zavedené s výběhem modelu A02 - Škoda Felicia. Cílem je podle vnitrokoncernové politiky zvětšit míru odlišení jednotlivých koncernových vozů v rámci třídy.
Od roku 2007 je v nabídce kromě přepážky N1 také užitková verze Roomsteru s názvem Škoda Praktik.
Výroba
Vůz Škoda Roomster je vyráběn ve výrobním závodě v Kvasinách. V současné době se vyrábí ve dvou směnách a každých 7 minut vyjede z linky jeden vůz - denně 120 vozů. Do konce roku se mělo vyrábět ve třech směnách a cílem je jedno auto za 3,7 minuty - denně 350 vozů. Počítá se s prodejem 80 000 vozů ročně. Za první měsíc prodeje (červen 2006) bylo zákazníkům dodáno 843 vozů.
Rozměry
Vnější Rozměry
- Délka: 4 205 mm
- Šířka: 1 684 mm
- Výška (pohotovostní zatížení) 1 607 mm
- Rozvor: 2 617 mm
- Světlá výška: 140 mm
- Rozchod vpředu: 1 436 mm
- Rozchod vzadu: 1 500 mm
Vnitřní rozměry
- Šířka v loktech na předních sedadlech: 1 380 mm
- Šířka v loktech na zadních sedadlech: 1 400 mm
- Míra pohodlí vpředu (max./min.): 1 063/843 mm
- Míra pohodlí vzadu (max./min.): 945/700 mm
- Efektivní prostor pro hlavu vpředu: 1 029 mm
- Efektivní prostor pro hlavu vzadu: 1 009 mm
- Objem zavazadlového prostoru do výše zadního plata: 450-530 l
- Objem zavazadlového prostoru při sklopených zadních sedadlech: 1 555 l
Zadní sedadla jsou dělená a odnímatelná v poměru 40 - 20 - 40 procent.
Barvy
Unibarvy
- Bílá Candy
- Modrá Dynamic
- Červená Corida
Metalické
- Černá magická s perleťovým efektem
- Modrá Storm metalíza
- Zelená Olive metalíza
- Stříbrná diamantová metalíza
- Zelená Highland metalíza
- Modrá Ocean metalíza
- Červená Flamenco metalíza
- Béžová Capuccino metalíza
- Šedá Anthracite metalíza
Výbavy
- Roomster
- Style
- Sport
- Comfort
- Skaut
Motory
Zážehové
- 1.2 12V 51kW (68hp)
- 1.4 16V 63kW (84hp)
- 1.6 16V 77kW (103hp)[1]
Vznětové
- 1.4 TDI 51kW (68hp)
- 1.4 TDI 59kW (79hp)[2]
- 1.9 TDI 77kW (103hp)
- ↑ Bude k dispozici také s automatickou převodovkou - od roku 2007.
- ↑ K dispozici i s filtrem pevných částic (DPF).
Škoda Favorit
Škoda Favorit je model osobního automobilu vyráběný automobilkou Škoda od roku 1988 do roku 1995. Automobil byl poprvé představen v roce 1987 na strojírenském veletrhu v Brně. Pro tuzemský automobilový průmysl znamenal Favorit velký krok vpřed. Stal se druhým automobilem (po Ladě Samaře) v bývalých komunistických státech, který nebyl licenční a svými vlastnostmi se mohl ve své třídě postavit vedle západoevropských aut. Měl hospodárné provozní vlastnosti a zájem o něj překonával výrobní kapacity.
Historie
Koncepce osobních automobilů se u hlavních evropských výrobců koncem 70. let 20. století orientovala na pohon přední nápravy a příčně uložený motor. Vozidla s takovou koncepcí dosahovala menších rozměrů, nižší hmotnosti a nižší spotřeby. Po neúspěšných jednáních Škodovky s firmami Volkswagen, Renault, Fiat o koupi licencí a technologie na výrobu takové koncepce vozidla, se Škoda rozhodla uskutečnit vlastní vývoj vozidla s poháněnou přední nápravou.
Vedoucím vývoje nového automobilu byl v březnu 1983 pověřen Petr Hrdlička, syn někdejšího vrchního ředitele, který působil v továrně od roku 1942. Nový ředitel začínal jako učeň a jeho osobní i rodinná historie byla spjatá s firmou a projekt nového vozidla od začátku chápal jako prestižní úkol. Vyžadoval vysoké pracovní nasazení a při jednaní s lidmi byl nekompromisní a někdy i bezohledný a despotický. Zůstala už jen maličkost, totiž za dva a půl roku vyvinout automobil a postavit továrnu, i přestože tato operace obvykle trvá pět roků.
Hrdlička hned po svém jmenování navázal kontakt s designerskými firmami Pininfarina, Ital Design a Bertone, ohledně návrhu karoserie nového automobilu. Nejvýhodnější nabídku učinila firma Bertone, a proto s ní byla 1. června 1983 podepsána smlouva. Ještě v září 1983 odjeli pracovníci vývoje škodovky do Itálie, kde jim byl představen v měřítku 1:5 a v prosinci byla do Mladé Boleslavi dodána maketa v měřítku 1:1. Karosérie prvního auta byla hotová na Silvestra 1984.
Problémem však byl ještě motor, který měl být podle původních představ převzatý ze Škody 120. Evropské hospodářské společenství přijalo v listopadu 1983 přísnější předpisy o emisích – začínala éra bezolovnatého benzínu, katalyzátorů a elektronických karburátorů. Tento motor však nebyl vůči bezolovnatému palivu odolný, takže konstruktéři museli udělat značné úpravy motoru. Významnou spolupráci přinesla firma Porsche, se kterou Škoda podepsala smlouvu o odhlučnění a zavěšení motoru.
V prosinci 1984 nastal čas intenzivních zkoušek, při kterých pomáhala i kopřivnická Tatra, která měla vlastní zkušební polygon. Od září 1986 jezdila auta životnostní zkoušku na 150 000 km. Výsledky byly souběžně porovnávány se zkušebními auty Fiat Uno a Volkswagen Golf. Škoda Favorit dopadla dobře.
Technické parametry
Rozměry
| Model | Favorit | Forman | Pick-up |
|---|---|---|---|
| Délka | 3 815 mm | 4 160 mm | 4 065 mm |
| Šířka | 1 620 mm | 1 620 mm | 1 620 mm |
| Výška | 1 415 mm | 1 425 mm | 1 430 mm |
| Rozvor | 2 450 mm | 2 450 mm | 2 450 mm |
| Rozchod přední nápravy | 1 420 mm | 1 420 mm | 1 420 mm |
| Rozchod zadní nápravy | 1 380 mm | 1 380 mm | 1 380 mm |
Hmotnosti
| Model | Favorit | Forman | Pick-up |
|---|---|---|---|
| Celková hmotnost | 1 325 kg | 1 370 kg | 1 360 kg |
| Hmotnost prázdného vozidla | 875 - 895 kg | 920 - 930 kg | 860 kg |
| Maximální zatížení přední nápravy | 690 kg | 690 kg | 690 kg |
| Maximální zatížení zadní nápravy | 700 kg | 760 kg | 800 kg |
Škoda Octavia (1959)
Vůz Škoda Octavia se začal vyrábět v roce 1959. Vznikl modernizací vozů Škoda 440 respektive Škoda 445.
Historie
Po úspěšném modelu Škoda 440, který zaznamenal ohlas i v zahrančí, se vedení automobilky Škoda rozhodlo pokračovat vozidlem postaveným na jeho základu. Vznikla tak Škoda Octavia. Vůz byl na první pohled velmi podobný svému předchůdci, protože karosérie zůstala až na určité detaily, jako jsou jsou přední maska, zadní světlomety apod., prakticky nezměněna. Uvnitř se však nacházelo hned několik nových prvků. Prvním novým prvkem je řešení přístrojové desky, která je nyní plošší a přehlednější. Druhým novým prvkem byla zcela přepracovaná přední náprava, která již nebyla odpružena příčným listovým perem, ale vinutými pružinami. To mělo za následek zlepšení jízdních vlastností a současně se zlepšila možnost seřizování geometrie nápravy. Zadní náprava zůstala víceméně původní, odpružená příčným listovým perem. Octavia měla všechna kola nezávisle zavěšená,což jí dávalo na tehdejší dobu vynikající jízdní vlastnosti.
V roce 1960 se objevuje nová karosářská varianta combi. Vyniká svým vnitřním prostorem a pomalu si získává srdce uživatelů.
V následujícím roce prochází Škoda Octavia vzhledovou modernizací, která je nejvíce patrná na zadní části vozu. Víčko nádrže již není vystaveno na odiv a je elegantně zakapotováno dvířky, otevíranými zevnitř vozu a hlavně vůz dostává na zadní blatníky elegantní "ploutvičky", které jsou zakončeny novými kryty světlometů ve tvaru kapky.
Kromě standardní Škody Octavia vznikají její ostřejší verze. Jsou to Škoda Octavia Super a Škoda Octavia TS, které jsou charakterizovány zvýšeným výkonem svých motorů.
Vozy Škoda Octavia se staly oblíbenými nejen v zemi svého vzniku, ale i v zahraničí. Na svou dobu se jednalo o levný, spolehlivý a dobře ovladatelný vůz. Verze s karosérií typu tudor se přestala vyrábět v roce 1964 a byla nahrazena novým typem Škoda 1000MB, vozy s karosérií combi se ve výrobě udržely až do roku 1971, protože automobilka Škoda za ně neměla adekvátní náhradu.
Octavia a sport
Na počátku šedesátých let 20.století se vozy Škoda zúčastňují různých automobilových soutěží, včetně slavné Rally Monte Carlo. V roce 1961 se v Monacu finská posádka Keinänen - Eklund umístila na neuvěřitelném 6.místě absolutně a 1.místě ve skupině.
V roce 1962 se Rally Monte Carlo zúčastňuje již 16 Octavií s posádkami z osmi zemí. Stejně jako před rokem ve třídě jasně dominuje finský závodník Esko Keinänen a vítězí před čtveřicí vozů Alfa Romeo. V tomto roce nezústalo jen u úspěchu z Monaca. Skvělý výsledek se udál při sněhové rally ve Finsku,kde Eklund vybojoval s vozem Octavia TS čtvrté místo absolutně a úplně nejlepší výsledek přišel na finské Rally tisíc jezer, kde opět Esko Keinänen dokázal porazit všechny soupeře vyjma jednoho a celkově si dojel pro stříbro, přičemž jasně opanoval svou třídu.
Ani v roce 1963 nezůstala Octavia bez úspěchu. Do třetice se jí podařilo zvítězit ve své třídě v Monacu.Tentokrát díky norské posádce Gjölberg - Karlan jedoucí s Octavií TS
Octavia Combi |
440/Octavia |
440/Octavia Combi |
450/Felicia |
Motor řadový čtyřválec OHV - 1089 cm 3 29,4 kW, Octavia super 1221 cm 3, 33 kW, Octavia combi 1221 cm 3, výkon (dle roku výroby) 33-36 kW
rozměry 4065x1600x1430 mm
rozvor - 2390 mm rozchod - 1200/1250 mm
nejvyšší rychlost - 115 km/h
Škoda Felicia (1959)
Škoda Felicia je model automobilu vyráběný československou automobilkou Škoda v letech 1959-1964. Automobil Škoda Felicia byl jediný sériově vyráběný kabriolet automobilky Škoda. Jeho předchůdcem byla Škoda 450, která se lišila přední nápravou s listovými pružinami. Škoda Felicia sa vyráběla v závodě Kvasiny. Bylo jich vyrobeno 14 852 kusů + 1 010 starších Škoda 450. Ve výrobě procházely modely mírnými změnami. Při přechodu ze Škody 450 na Škodu Felicii bylo nejviditelnější změnou pojmenování a modernizace přední nápravy z listového na vinuté odpružení. Změnou prošla i palubní deska. Od modelu 1961 se řazení přesunulo zpod volantu na podlahu a maska „žralok“ byla nahrazená maskou používanou na modelech Octavia. Nejsilnější verzí byla Škoda Felicia Super, s objemem motoru 1 221 ccm.
